Naše držení těla není jen fyzická záležitost. Už na držení těla je často na první pohled patrné psychické rozpoložení člověka.

Souvislost mezi držením těla a psychikou vyjadřují obraty jako „udržet si pózu“, „ukázat záda“, „brát něco na lehkou váhu“, „svěsit hlavu“ nebo „nést něco na bedrech jako těžké břemeno“. V průběhu života neustále střídáme různé polohy a při dostatečném vyrovnání není problém, když se psychické procesy projevují v držení těla nebo když člověk vlivem napětí nebo úleku doslova „ztuhne“.

Psychologie zad se stává problémem teprve tehdy, když dlouhotrvající starosti, nevyřešené psychické konflikty, silné přetížení a zátěž nebo sklony k depresivním stavům dlouhodobě ovlivňují nejen náladu, ale projevují se i na stavu zad.

Držení těla není jen fyzická záležitost

Stejně, jako se tělesné potíže a bolesti negativně projevují na naší náladě a psychické pohodě, mohou naopak i psychické problémy vést postupem času k tělesným potížím. Hlavní roli při tomto propojení těla a psychického stavu hraje vegetativní nervový systém, který řídí velkou část nevědomě probíhajících tělesných funkcí. Reguluje dýchání, metabolizmus, krevní oběh, hormonální rovnováhu, imunitní systém a v neposlední řadě i svalové napětí. Vegetativní nervový systém řídí také nevědomé reakce těla na určité vnější vlivy, například když radost, vztek nebo strach zrychlují dýchání a stoupne krevní tlak. Ve stresových situacích tak vegetativní nervový systém připraví tělo na archaický reakční vzorec „boj nebo útěk“ - a k tomu patří také výrazně zvýšené svalové napětí.

Moderní stresové situace se dají pouze zřídkakdy vyřešit bojem nebo útěkem, alespoň ne v přímém, bezprostředním smyslu. Proto psychická zátěž často přetrvává delší dobu beze změny - a neustále napjaté svaly vedou za kratší či delší dobu k nepříjemnému napětí. Psychosomatické bolesti zad se také vyskytují tehdy, když psychická zátěž zůstává delší dobu nevyřešena nebo se nemůže otevřeně vyjádřit.

Na jedné straně zřetelně upozorňují na problémy - pokud je bolest patřičně silná, nelze ji ani pomocí sebesilnější disciplíny potlačit. Na druhé straně mohou být bolesti zad dlouho očekávaným důvodem pro zařazení naléhavě potřebné přestávky nebo si konečně stanovit nutné hranice. To však neznamená, že byste takové bolesti zad měli předstírat nebo přehánět - jedná se o skutečné bolesti, které potřebují léčbu a způsobují postiženému stejné utrpení, jako bolesti šíje po distorzi páteře. A ty zmizí většinou teprve tehdy, když se i pro psychickou příčinu najde řešení.

Fyzický trénink je přesto optimální ochrana - a sice také před psychicky podmíněnými bolestmi zad. Cílený pohyb uvolňuje svaly a přispívá k tomu, že se po tréninku budete moci opět skutečně uvolnit. Natahovací cviky tento účinek posilují a pomáhají při pravidelném provádění uvolnit také hluboko způsobené napětí. Trénované svaly nejsou zdaleka tak náchylné k bolestem a napětím. Kromě toho trénink pomáhá při odbourávání svalového napětí způsobeného stresem. A díky vzájemnému propojení těla a psychického stavu mohou zdravá, pohyblivá záda a rovné držení těla povzbudit i náš psychický stav.