Co se děje v mozku a v těle, když jsme ve stresu

Když jsme ve stresu, cítíme se pod tlakem a přetížení. V těle dochází k nadměrné aktivaci – zatínání svalů, rychlejší dýchání a tlukot srdce, stoupá krevní tlak. Tělo ve stresu řídí stresové hormony: adrenalin a kortizol. V prefrontálním kortexu se aktivují neurotransmitery dopamin a noradrenalin. To způsobí, že jsme ve zvýšené pozornosti.

Pokud nás vyvede z míry konkrétní situace, například když vám pět minut před poradou řekne kolega, že mu není dobře a že budete místo něj poradu vést vy, zažijete akutní stres. Nakupení pracovních věcí a případné neshody doma, které trvají delší dobu nás přivádějí do stavu chronického stresu.

Hodný a zlý stres

Máme stres hodný a zlý. Eustres – je hodný stres, který prožíváme pozitivně, motivuje nás k lepšímu výkonu. V tomto případě nám pomáhá, máme pružnější myšlení a v mozku se tvoří dobře zapamatovatelné vzorce, které můžeme v podobné situaci opět aktivovat.

Distres je zlý stres. Cítíme ho vždy, když je něco nad naše síly, že nejsme schopni situaci zvládnout. Zlý stres vnímáme negativně, kognitivní výkonnost klesá.

Čím větší napětí, tím menší podáme výkon. Malé napětí nás však dokáže stimulovat k lepším výkonům. Důležité je najít si svůj vlastní vrchol. 

Stres je subjektivní. Stejné situace vnímá každý jinak. Zatímco pro někoho je nečekané vedení porady obrovským problémem, který nemůže zvládnout, pro jiného to může být příjemná změna a výzva zkusit něco nového.

Záleží na náladě – ta hodně ovlivní, jestli napětí vnímáme jako eustres nebo distres.

Jak se zrodil stres

Bylo to kdysi dávno. Při setkání s nebezpečným zvířetem měl člověk 2 možnosti: 1. utéct, 2. útok. Mohlo se stát, že se člověk nemohl rozhodnout, takže tu byla ještě 3. varianta: ustrnutí. Při zjištění hrozby se naše tělo nadměrně aktivovalo (svaly i mozek), aby bylo připraveno zvládnout nebezpečnou situaci.

Z lesů a jeskyní jsme se přesunuli do měst a kanceláří. Jenže náš mozek se stále toulá v pravěké přírodě a je připraven reagovat na nebezpečí. Tygr nás už neohrožuje, ale hrozbou se nám staly jiné věci – například termíny.

Co se děje, když nedokážeme jasně myslet

Rozhodování a myšlení probíhá v prefrontálním kortexu. Pocit neschopnosti při stresu jasně myslet je způsoben tím, že tato část mozku je zaplavena neurotransmitery dopaminem (motivace) a noradrenalinem (stresová aktivace). Naše řídící centrum se dostane do stresu, a proto nejsme schopni jasného uvažování. V tu chvíli situaci přebírá amygdala (zodpovídá za emoce). Mozek vyhledá vhodný naučený vzorec chování a podle toho tak jednáme. 

Když z křoví vyskočil tygr, reakce musela být okamžitá. Následoval útěk, nebo útok. V každé případě to byl pohyb. Právě pohyb neutralizuje hormony. Jenže v dnešním světě se při stresových situacích moc nehýbeme. To způsobuje, že mozek stále vysílá informace o tom, že potřebujeme mít energii na útěk, nebo útok. Energii nemůže šetřit na svalech, tak ji ušetří na kognitivním výkonnosti. To se projevuje únavou, zhoršenými reakci, podrážděním.

Hladina adrenalinu se dostává do normální hladiny po 30 minutách, kortizolu to trvá až 2 hodiny.

Dvě osvědčené rady, jak zvládnout akutní stres

Jakmile na sobě rozpoznáte, že se dostáváte do akutního stresu, pomohou vám dvě věci.

1. Nepodlehnout prvnímu impulsu. Využijte čas a dýchejte. Tím si uvědomíte lépe situaci, klesne vám hladina hormonů a neurony začnou pracovat v běžném režimu. Jedině tak můžete přiměřeně reagovat.

2. Změňte úhel pohledu. Najděte v nepříjemné situaci něco, co můžete rozvinout pozitivnějším směrem. Například vám nejde nastartovat auto a už víte, že nestihnete být včas na schůzce. Zakládáte si na tom, že jste dochvilní a tato situace vás hodně naštve. Řešení? Stačí se telefonicky omluvit, vysvětlit, co se stalo. Na přepravu použijte MHD nebo jděte pěšky. Zažijete něco jiného a uvidíte svět jinak než od volantu svého auta. Navíc pohybem se odbourávají stresové hormony, takže po procházce přijdete na schůzku zcela zklidnění.

Jak předcházet stresu  

1. Najděte příčinu

• Posíláte úkoly kolegovi mailem a stává se, že nejsou hotové, což zdrží zakázku, naštve klienta i vás? Domluvte se na pravidlu, že každý přijatý mail vám kolega potvrdí.
• Odcházíte ráno z domu ve spěchu? Vstaňte dřív.
• Hledáte klíče od auta a nemůžete je najít, když zrovna hodně spěcháte? Dávejte je vždy na stejné místo.

2. Udělejte si pořádek. Mozek má rád systém a přehled.

• Ukliďte si pracovní stůl (v kanceláři i při vaření). Nebudete pracovat ve stresu, že nemůžete něco najít a nemáte si kam postavit hrnek s kávou.
• Hledáte dokumenty, smlouvy, dopisy, očkovací průkaz, technický průkaz? Udělejte si systém a vždy sáhněte po jistotě.
• Sepište si úkoly, které vás čekají. Díky tomu máte přehled a lépe naložíte s časem na jednotlivé úkoly.
• Nevíte kam dřív? Zapisujte si své nápady, myšlenky, úkoly. Uleví se vám.

3. Vyhledejte odbornou pomoc psychologa

• Jakmile zjišťujete, že se vám nedaří najít příčinu, popřípadě se domníváte, že znáte příčinu, ale nevíte si se svými myšlenkami, emocemi a tělem rady, kontaktujte psychologa.