Dnešní svět je typický věčným shonem a spěchem. Všechno se zrychluje, zvykli jsme si na to, že máme cokoli stále na dosah a nepřetržitě k dispozici. To samé se ale často čeká také od nás samotných. Na lidi čím dál více působí tlak okolí a neexistuje prostor pro chyby.

Vše kolem nás se velmi rychle mění, některé věci ale zůstávají stejné. Jednou z nich je odvěký sen, založit se svým milovaným rodinu. Přivést na svět nový život. Mnohé páry ale narazí na problém – početí se nedaří.

Velkou roli v tomto smutném příběhu může hrát právě stres, který může mít nežádoucí vliv na reprodukční fungování.

Stres

Definice stresu se různí, ale obecně můžeme říct, že stres je soubor reakcí na nepříznivé vlivy, které na člověka působí.

Těmto vlivům říkáme stresory a může se jednat v podstatě o cokoli (od náročných situací, přes pracovní tlak až po hádky s partnerem). Každý z nás pak využívá trošku jiné strategie zvládání stresových situací a na stresory proto reagujeme různě. Stejnou situaci může jeden člověk prožít s naprostým klidem, jiný naopak s pocity stresu a tísně.

Člověk na stres instinktivně reaguje třemi možnými způsoby:

1. útokem – dotyčný se pustí do řešení dané situace
2. útěkem – od problému se bude snažit utéct nebo se mu bude snažit vyhnout
3. ustrnutím – náhlý příval stresu ho úplně paralyzuje

Každá tato reakce je spojena s vyplavením určitých hormonů, které mají dále vliv na chod našeho organismu i způsob chování.

Stresové hormony

Mezi stresové hormony řadíme především kortizol, katecholaminy (adrenalin a noradrenalin) a také prolaktin.

Adrenalin a noradrenalin

Adrenalin a noradrenalin jsou hormony, které při stresových situacích produkuje dřeň nadledvin. Jejich úkolem je připravit organismus na boj nebo útěk. Vše v těle se tedy startuje – zvyšuje se krevní tlak a zrychluje se tep.

Kortizol
Stres aktivuje hypotalamus a hypofýzu, což následně vede k tomu, že se v kúře nadledvin začne zvyšovat hladina stresového hormonu kortizolu.  Ten je pro náš organismus velmi důležitý, protože zvyšuje hladinu glukózy a ta funguje jako rychlý zdroj energie. Kortizol působí protizánětlivě a krátkodobě zlepšuje myšlení.

Při dlouhodobém působení stresu zvýšená hladina kortizolu prospěšná není. Právě naopak. Začínají se projevovat úzkostné stavy, deprese, vysoký krevní tlak a dochází také k nerovnováze pohlavních hormonů. Zvyšuje se tak riziko syndromu polycystických vaječníků, objevují se nepravidelnosti v menstruačním cyklu a může dojít k časnějšímu vyčerpání ovariálních rezerv (tedy k dřívějšímu nástupu menopauzy). U mužů vysoká hladina kortizolu způsobit snížení počtu spermií.

Prolaktin

Prolaktin má nezastupitelnou roli během mateřství, ženě totiž umožňuje kojení. Jeho dalším úkolem je pomoci organismu vyrovnat se se stresovou situací.

Při chronickém působení stresu může dojít k trvalému zvýšení hladiny prolaktinu. Prolaktin blokuje dozrávání vajíček a v souvislosti s tím může tedy dojít k poruše menstruačního cyklu – jednotlivé cykly se od sebe začnou čím dál více vzdalovat, žena může úplně přestat ovulovat.

Stres a (ne)plodnost

Když chcete počít dítě, tak se hlavně nesmíte pořád nervovat a stresovat! A pokud vám to nejde, tak na to musíte přestat myslet. A úplně nejlepší by vlastně bylo, kdybyste odjeli někam na dovolenou a na chvíli si odpočinuli.

Tak přesně tyto rady nejčastěji slyší páry, kterým se nedaří otěhotnět. Ačkoli jsou to určitě rady dobře míněné, nedá se říct, že by párům nějak pomohly. Ba naopak někdy mají účinek úplně opačný.

Ono říci hlavně se nestresujte, je o dost jednodušší než to skutečně dodržet. Když vás navíc okolí neustále bombarduje otázkami, jestli už se vám to konečně povedlo, psychice to vůbec nepřidá. K tomu všemu ještě dále působí taky další tlaky, například ze zaměstnání.

 

Co všechno způsobuje stres?

 Ženy a stres

Stres způsobuje vyplavování mnoha různých hormonů. Změna hladiny hormonů může ovlivnit ovulační cyklus, který ženy snažící se otěhotnět pravidelně s úzkostí sledují a kontrolují. Když objeví nějakou nepravidelnost, jsou často velmi rozhozené. Vlivem stresu může také dojít ke stažení vejcovodů, což může ovlivňovat pohyblivost vajíčka.

Muži a stres

Zasadit strom, postavit dům, zplodit syna…

Muži jsou obecně vůči stresu o něco odolnější, rozhodně to ale neznamená, že by stres vůbec neprožívali. Plodnost a mužnost jde v představách veřejnosti obvykle ruku v ruce. To znamená, že když mají muži problém se svou partnerkou počít dítě, je to pro ně psychicky opravdu velmi náročné, často to vnímají jako své osobní selhání. Je to přesně situace, která u nich dokáže zvýšit míru prožívaného stresu. Některé studie také poukazují na to, že stres může mít vliv na kvalitu spermatu.

Partnerský vztah a stres

Stres se projeví také ve vztahu mezi partnery. Určitě to sami znáte, když jsem ve stresu a pod tlakem, jste stále napjatí a podráždění. Sebemenší náznak problému nebo odchylka od plánu vás dokáže pořádně vytočit.

Partneři, kteří dlouhodobě čelí silným stresorům, mohou zažívat více hádek a konfliktů. Narušen bývá také intimní život partnerů. Pravidelný pohlavní styk hraje při početí dítěte důležitou roli. Vystresovaní partneři ale na sex mnohdy nemají ani pomyšlení. Navíc, když se početí už delší dobu nedaří, stává se samo milování s partnerem stresující chvílí. Může dojít k poruše erekce nebo neschopnosti dostatečně se uvolnit.

 

Psychogenní neplodnost a bludný kruh stresu

Odborníci mají jasno: tělo i mysl jsou vzájemně propojené a ovlivňují se. Žena čelící stresu se zároveň potýká s hormonálními změnami, pohlavní styk může být vlivem stresu také narušen.

Mezi faktory, které mají negativní vliv na plodnost, se mimo jiné uvádí také nezdravý životní styl, do kterého patří právě i dlouhodobé působení stresu. Je-li příčina neplodnosti v psychice, hovoříme o psychogenní nebo též psychické neplodnosti.

Stres může být nejen onou počáteční příčinou, ale také následkem. Partneři, kterým je sděleno, že nemají příliš velkou šanci na početí, čelí obrovskému psychickému tlaku, který je provází nejen při dalším snažení ale i při pokusu o léčbu. To má opět negativní vliv na hormonální rovnováhu, kvalitu spermatu i partnerský vztah, což početí rozhodně nepřispívá a způsobuje to především další vlnu stresu. Tím se partneři ocitají v bludném kruhu, ze kterého není snadné se dostat.

 

Psychologická pomoc

Dlouhodobé působení stresu má na nás neblahé účinky v mnoha oblastech. Neovlivňuje jen naši mysl a prožívání, ale také naše tělo a proniká i do mezilidských vztahů. Může stát také na počátku potíží v oblasti reprodukčního fungování. S přibývajícím počtem neúspěšných pokusů o početí se míra stresu dále zvyšuje a znesnadňuje léčbu.

Přesně v takových chvílích vám může pomoci psycholog. Jako psycholog PhDr. Josef Sýkora nabízím aktivní spolupráci při řešení psychogenní příčiny neplodnosti. Budu Vás odborně provázet terapií „šitou na míru“ – jedná se o INTEGRATIVNÍ TERAPII. S ohledem na potřeby konkrétního klienta volím a užívám různé terapeutické techniky a strategie a vytvořím plán terapie ve vztahu ke specifickým potřebám daného klienta. Více se dozvíte v mých webových stránkách na stránce PSYCHIKA A NEPLODNOST.

 

 

ZDROJE:

https://theses.cz/id/ek2msw/Vliv_stresu_na_muskou_neplodnost.pdf

https://theses.cz/id/008q8h/Barbora_Horackova_Stres_a_jeho_vliv_na_reprodukcni_zdravi.pdf